všichni autoři

Rychlík Jan, Rychlíková Magdaléna,

Prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc. (* 1954) Vystudoval historii a etnografii na Filozofické fakultě UK v Praze, doktorát z etnologie a folkloristiky získal v Ústavu pro folklor Bulharské akademie věd a na Univerzitě sv. Klimenta Ochridského v Sofii, doktorát historických věd v Historickém ústavu Akademie věd ČR v Praze. Vědecky působí v Masarykově ústavu a Archívu AV ČR, přednáší na Ústavu českých dějin FF UK a na Technické univerzitě v Liberci. Specializuje se na české a slovenské dějiny 19. a 20. století a dějiny Balkánu. Je autorem řady studií, článků a knižních monogra?í. Je spoluautorem syntéz Dějiny Bulharska (2000), Dějiny Makedonie (2003), Dějiny Srbska (2004), Dějiny Chorvatska (2007) a Dějiny Slovinska (2011). V nakladatelství Vyšehrad vyšlo jeho zpracování dějin balkánských národů habsburské a osmanské monarchie Mezi Vídní a Cařihradem (spolu s třemi bulharskými autory, 2009), nová vydání jeho prací věnovaných dějinám slovensko-českých vztahůČeši a Slováci ve 20. století. Spolupráce a kon?ikty a Rozdělení Československa 1989?–1992 (obě 2012). Spolu s bulharským bohemistou V. Penčevem vydal v roce 2012 syntézu českých dějin v bulharštině Istorija na Čechija (So?a 2010), jejíž upravená podoba vyšla ve Vyšehradu jako Od minulosti k dnešku. Dějiny českých zemí (2014). Pravidelně se věnuje popularizaci historie formou vystupování v televizních či rozhlasových pořadech a komentování událostí v novinových článcích. PhDr. Magdaléna Rychlíková (* 1955) Etnografka zabývající se slavistikou a středoevropskými studii, zabývá se otázkou vystěhovalectví a krajanů, autorka článků s tématikou střední Evropy. Pracovala sedm let v Záhorském muzeu ve Skalici a třicet let v Národním muzeu v Praze, kde v historické expozici v Lobkovickém paláci spolupracovala nebo samostatně připravila řadu výstav. Podílela se na širším výzkumu česko-slovenských vztahů, etnických a krajanských vztahů. Je mj. autorkou studií a článků o rodině, postavení ženy, sociálních vztazích, svátkování, lidové stravě, diverzity etnických skupin a menšin a knih Slováci v Praze. Vliv velkoměsta na jejich integraci do českého prostředí, nebo Životní anabáze jednoho krajana, kde sledovala život českého obchodníka žijícího ve Lvově Ludvíka Feigla.